Jdi na obsah Jdi na menu
 


KVM 2006-2013 - jak šel čas

2. 6. 2014

 

2006 – poprvé čeříme závodní vodu v kategorii RX na raftu v šesti lidech – Kolibřík, Plha, Vošouch, Marcelka, Michal Kaška z Octoginty a Kačer, kterého jsme sehnali až při prezentaci, výsledný čas 2:52,40 stačil na šesté místo. Kačer se přetrénoval na kajaku a měl problémy s lýtkem, tak si chtěl závod alespoň nějak odpádlovat. Za pár let se rozhodl sjet dunaj v celé jeho délce, ale už v budapešti mu ukradli kajak, byli toho plné noviny.
 
2007 – opět kategorie RX, čas 3:20,32 a pěkné 12 místo, asi teklo míň vody, nebo nevím… možná tím, že s námi poprvé jela naše nová kolegyně Foa, stěžoval jsem si na obědě u kolegů, že máme v partě cca 40 lidí nedostatek akčňáků a ona jen tak povídá: Já bych jela. Já jí na to povídám, že si ale nedělám dvě půlky a ona, že by fakt jela…Seděla tam vystajlovaná v šatičkách a na nohou lodičky s vysokým podpatkem. Ale dobré to bylo, pařba po závodě byla bezkonkurenční, pogovalo se až do rána, jó holt tři sestry revival.
 
2008 – jak jinak RX, čas 3:09,35 a 10 místo, složení týmu Kolibřík, Foa, Plha, Katka Tvardíků, Fuňa, Koudelka
Úvodní posezení v chaloupce, nácviky a závod bez větších zvláštností, jen Katka pádlovala pod vlivem antimalarik bo se vrátila z PNG a i když se snažila, na výkonu to bylo znát. After party ala tři sestry revival.  To oni takhle najednou přestanou a povídají: a my nebudeme hrát, dokud se tu nějaká slečna nesvleče. Takže při první pauze to byla Janina Mazanců a druhá Káťa tvardíků. Taky had při pařbě povídá, že vyhráli keramiku a já na to, že se z keramiky strašně dobře pije např. becherovka či fernet. On na to, že jestli si z keramiky dám panáka, tak mi koupí flašku. Oni totiž vyhráli pisoár s popruhama na záda. Nad ránem to neuhlídali a někdo se do toho přímo na tanečním parketu vyčůral.
 
2009 – poprvé testujeme řeku na kánoích a jedeme za vážky, máme také první profi vstup v televizi, bohužel jsme dostali půjčené samby, kategorie C2 Mix a s časem 3:47,04 pěkné 12 místo, takže avizovaná bedna to nebyla. Je nás několik posádek Já a Foa, František a Fuňa, Plha a Pepa Husník, Dany a Koudelka
 
2010 – nešťastný to rok, neboť jsme chtěli jet C2, ale na expedičním závodě v září od Velkého Vozu jsem si natrhl vazy v kotníku, a i když jsem se tvářil optimisticky a počítal, že bychom místo C2 jeli RX tak jsem stejně byl 2 měsíce nepoužitelnej. Tedy jsme vynechali.
 
2011 - po roční pauze dáváme RX a na raftu za tým Black Swan, tedy černých labutí, se nám daří, sport se ale vyvíjí, tak nám krásný čas 2:50,58, nejlepší v naší historii, stačí na 13 místo. V televizi jsme za hvězdy, nejlepší převleky, ale tento rok nejsme sami, je tady spousta lidí, co si to přijeli užít a mají bezva masky. Jede s námi poprvé Marek z ČB, Maruška ze Kdyně, Franta, Fuňa, Kolibřík a Foa.
 

 

2012 – chceme jet na C2 za veterány, ale nakonec to celé tak nějak dopadne jinak, narychlo dáváme dohromady tým RX, Kolibřík, Foa, Marek Drahokoupil, Petra Rodková. Start se vyvedl, výsledný čas 3:09,18 také nebyl špatný, ale výsledek 34. místo z cca padesáti nebylo nic moc. Většina závodníků tento rok nejspíš dala přednost ceně a šla do této RX kategorie a voda, tak tekla až moc. Podle času jsme typovali, že budeme do 10. místa, o to větší pak bylo zklamání v cíli. Zařekli jsme se, že příští rok jedině na kánoích.
 

 
2013 – letos bez sponzora, poprvé za veterány na lodi od Pfitzera, což nám zařizuje Hanka s Lukášem. Historicky asi nejmenší výprava – Borůvka s Plhou doráží až ráno a z Krumlova do Vyšáku jedou busem, takže v pátek dorážíme k Evíkovi jen já a Foa. Evík vypadá skvěle, sluší jí to, je odpočatá, má krásně upravený domeček, je odpočatá, čeká na nás už i Jindřiška, která se nejvíc těšila na Plhu a chvilku po nás doráží Gamba s nováčkem. Evík upekla asi pět kilo žeber, do toho já peču kolibříkovo speciální karboše a máme i chodský kuláč a několik litrů vína. Trochu rozdíl oproti době, kdy děvčata jezdila repre a večer s námi nesměla ani na pivo a večeřela rýži s máslem a rozinkami
Ráno se nám po krátkém spánku moc vstávat nechce, zvlášť, když je venku celkem zima, je to snad poprvé, co pojedu v long johnovi a vydržím v něm celý závod. Na startu to vnímáme jako zmatek, nejdřív naháním Plhu, abych jim předal loď, a na vodě tři linie, startujeme ve třetí, nicméně komentátor to podá tak, že startujeme až ve čtvrté vlně…takže chvilka váhání a pádlujeme, ale již teď ztráta cca 300 metrů. Také nám nedošlo, že ve veteránech startují i závodní C2, takže máme dost handicap, sice makáme, ale rozvážně, na pohodu, máme dobře rozvržené síly (Foa asi nebude souhlasit). Po první třetině závodu se lecos vytříbí a tak se neustále honíme s dvěma posádkami. Ta první má krásně zalepenou loď, tam se voda nedostane, tak to probíráme, povídají, že trochu vody se tam stejně dostalo, ale že dobrý. Pak na jezu se tak metr před námi převrací, vedle mě se vynoří hlava s děsem v očích s hořkým přijmutím reality, že voda je fakt studená. Periferně vidím, jak ve vodě mizí záchranář, tak jen škodolibě křičím: Teď už ti tam teče, viď. Pak je vidíme až večer. Druhá posádka jsou mladí kluci. Scénář je několik kilometrů pořád stejný, oni nám vždy ujedou, pak je dohoníme, někdy i předjedeme a pak zas oni nás, ať mácháme pádlem jak o život. Vodu čteme dobře, letos bych řekl bez chyby. S klukama se pak seznamujeme na afterpárty a oni nám vypráví, jak nám ujeli, na přeběhu na pískárně, že se alespoň napijí a něco do té pusy strčí a najednou se z vody vyřítíme my, Foa rovnou hubou do vody, bo má ztuhlé nohy a křeč… a běžíme jak o život s tím, že tady předběhneme několik posádek. Prej: Chci se napít a najednou do mě strčí kámoš, vole dělej, už běží, tak zahodím kelímek a běžíme za váma…
V druhé půlce závodu se nám nedaří na jezech, a i když máme vysokou špricdeku, musíme třikrát vylévat což je taky pekelná ztráta. Vody je letos fakt hodně. Jakmile začínáme předjíždět rafty, je to veselejší, z dálky nás už zdraví posádka princezen, se kterými se zde již několik let potkáváme.  Poslední kilometry do cíle už ani moc nebuzeruju a i přesto ze sebe ždímáme ještě poslední zbytky sil a je zde vysněná cílová páska. Čas 3:50 je podobný tomu v roce 2009 a 6 místo v kategorii také není špatné. Hledáme věci na převlečení, vracíme loď a jdeme na guláš, čaj, sušenky, čokoládu, ovoce…klasická žravá. Objevuje se Had se Zikim a pak i Borůvka s Plhou, tak probíráme vše možné. Jana jede pro auto a já pěšky k Evíkovi.
Večerní afterparty je hodně povedená, jako vždy. Sice se zase trhají trička, ale letos to uhájím bo letos netančím. Některé obrazy, výjevy, si fotím do své paměti, to se nedá popsat.  Prima pokec se spoustu lidičkama, Hankou, Lukášem, princeznama, Hadem, Zikim …. Foa řádí jak utržená a i když ji hlídám, nedaří se mi, po půlnoci mi ji přivádí zvukař, že ji někde našel ležet. Takže se přesunujeme k Evíkovi. Ráno už jen pokec, loučení, balení a domů.
Fotit jsme nefotili, ale nějaké fotky máme díky orgům.